Nývltovi a jejich chladnokrevní krasavci... - Slavnosti koni Kuks

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Nývltovi a jejich chladnokrevní krasavci...


 
Představení jinak seriózní rodiny Nývltových z Úpice trošku jinak...
(z vyprávění Moniky Nývltové, dcery, co měla to štěstí vyrůstat v koňařské rodině, kde se táhne za jeden provaz)

Jak s oblibou říkám, za všechno může můj otec. Začneme tedy Petrem Nývltem, hlavou naší rodiny. Můj taťka od dětství zapřahal všechno, co mělo čtyři nohy a mohlo ho někam popovézt. Kozy, ovce a osel nebyli výjimkou. Okoukal to od dědy, který chová koně celý život. Když jsme se narodily, já a moje sestřička, měl taťka malé strakaté poníky, naložil nás s kočárkem do vozíku a pořád jsme někde jezdili. Později si pořídil jezdeckého koně Borku, na které nás vozil. Když se s námi rozběhla, tak jsme se obě sesunuly k zemi, taťka nás posbíral a hurá, zase jsme jeli dál. Ale to už bylo období, kdy začal pokukovat po koních chladnokrevných, plánoval změnit práci a začít těžit dřevo v lese, což nakonec udělal. Postupně vznikala stanice plemenných hřebců ČMB v Úpici. Začali jsme jezdit po regionálních výstavách, kde se na přehlídce koní v Náchodě seznámil s paní Ing. Miladou Barešovou, která výrazně ovlivnila jeho budoucí profesní život. Taťka začal zapřahat tři koně vedle sebe a stal se z nás, jak se obrazně říká, cirkus na kolečkách. Převoz několika koní, kočáru a zemědělských strojů nejen na Slavnosti koní v Kuksu, kde připravujeme různá vystoupení, je celkem náročný. Opravdu se tomu dá říct stěhování národů a běda tomu, kdo nás na silnici potká.

Nyní bych přešla k další člence naší rodiny. Mamka Hana asi rozhodně ví, kolik koní máme ve stáji, ale nemyslím si, že je od sebe úplně rozezná. Mé koně, to ano, ty pozná, ale taťkovy hřebce ne. Naše mamka není typický skalní koňák, ale taťku bezvýhradně podporuje. Je to dobrá duše, protože život v rodině s pěti koňmi není vůbec jednoduchý a vyžaduje velkou míru tolerance, obrovskou pračku, hodně žehlení a několik smetáků, protože stébla sena a slámy v domě nejsou ničím výjimečným a každý z nás jí tvrdí, že je to v pohodě. Život v naší rodině zase nevyžaduje dovolené, protože taťka se dobrovolně od svých koní nevzdálí na víc jak pár hodin.

Nakonec zbývám já Monika a moje sestra Petra. Já jsem vlastníkem jednoho a půl koně plemene hafling a zbylou polovinu koně vlastní sestra. Někdy, když se pohádáme, já vykřikuji, že mám přední část koně, tu s hlavou a budu ji krmit a ségra má ten zbytek. Petra s Michalem mají dva malé rošťáky Michálka a Danielka, kteří mají dobrý výhled na koně už odmalička, protože jejich dům stojí přímo naproti dvěma ohradám.

Snažíme se čelit všemu společně, protože každá událost, ať už pozitivní nebo negativní, ovlivní všechny členy naší rodiny. Velkou posilou pro náš tým jsou také strejda s bratrancem, kteří s námi většinu koňských akcí absolvují.
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________

Svůj příspěvek na web Slavnosti koní, historie a řemesel Kuks píšu na 1. svátek vánoční roku 2016, čas, ve kterém se ohlížíme zpět do minulosti a zároveň nahlížíme do roku 2017, tak bych si ještě přála, kdyby svou troškou do mlýna přispěl i taťka a řekl vám, jak připravuje koním Štědrý den a na co by vás rád pozval do Kuksu v roce 2017:

Monika:
Včera byl Štědrý den a vím, že chystáš koním štědrovečerní večeři a dáváš jim prožívat, že ten den je výjimečný. Můžeš nám prozradit, jak probíhá tento večer v podání Petra Nývlta?

Petr:
Ráno vstanu, nakrmím je, vyčistím, některého projedu a ostatní pustím do výběhu. K večeři připravím seno a přilepším jim ovsem, mrkvičkou, jablkem, řepou, šrotem a troškou chleba a popřeju jim dobrou chuť. Ještě zajdu do krmelce a donesu večeři i lesní zvěři, aby na Štědrý den nestrádala. Nesmí se na nikoho zapomenout.

Monika:
Pomalu, ale jistě se blíží rok 2017. Co bys popřál všem, kteří čtou tento článek, všem chovatelům a příznivcům koní do nového roku?

Petr:
Popřeju hlavně hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a ať nám koně jdou!

Monika:
Vím, že pokud budeme všichni živí a zdraví, měli bychom se v příštím roce sejít právě na Slavnostech koní v Kuksu. Na jaké vystoupení bys pozval návštěvníky slavností?

Petr:
Rád bych vám ukázal, jakým způsobem se sekala tráva pouze za pomoci koně, obracení a následný odvoz sena na žebřinovém voze. Předvedeme, jak se těží dřevo a naložíme jej na kládový vůz. Pak si s námi klidně můžete poměřit i síly.
____________________________________________________________________________________________________________________________________________

Jsem ráda, že nás oslovila Jitka Černá a my dostali prostor představit se Vám jako rodina žijící po boku svých koní a fandící koním chladnokrevným. Naše chovná stanice se snaží rozšiřovat chov kvalitních českomoravských belgických koní v ČR, protože souhlasíme s mottem Slavností ročníku 2017:... My nechceme žít bez koní.
                                                                                                                   Monika Nývltová
_______________________________________________________________________________________________________________________________________________
Vaše cesta k Nývltovým může vést například přes tyto kontakty:

Petr Nývlt - Úpice, tel. 603 832 371, hrebciupice@seznam.cz

Nabízené služby:
- povoznictví
- těžba dřeva v lese
- možnost objednat si spřežení hřebců na oslavy, narozeniny, svatby
- připouštění plemennými hřebci ČMB na chovné stanici v Úpici (1332 Kessidy, 1727 Bandita, 2199 Matouš)
_______________________________________________________________________________________________________________________________________________
 
Copyright 2016. All rights reserved.
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky