Šmatolánovi (nejen na Kuksu) skáčou vždycky vysoko... - Slavnosti koni Kuks

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Šmatolánovi (nejen na Kuksu) skáčou vždycky vysoko...



Jak to u Šmatolánů s koníky vlastně začalo...a pokračuje dodnes
(z vyprávění Václava Šmatolána st., tatínka, trenéra, sponzora, manažera a řidiče v jedné osobě)


  Když bylo dceři Alence 10 let, šla se jen podívat se spolužačkou na koně na jízdárnu TJ Start v Hořicích, tak ji to ale vzalo, že za 14 dní přišla s přihláškou do klubu. S manželkou jsme přihlášku vyplnili a podepsali s tím, že to jistě bude, jak to tak u dětí bývá, chvilková záležitost. Jenže Alča chodila ke koním pravidelně a o ničem jiném nemluvila. Asi po půl roce jsem se tedy šel na ni a koně na jízdárnu podívat. Tenkrát jsem se úplně zděsil, když jsem ji viděl čistit koni kopyta. Byla taková droboučká, sotva zvedla koni nohu, s hlavičkou 10cm od velkého kopyta ho čistila. Naskočila mi strachy husina, nikdy jsem s koňmi neměl co do činění. Alča mě ale přesvědčovala, že „starý“ Ferda je hodný a nic se nestane.

  Začal jsem s dcerou chodit na jízdárnu častěji a dost mě to chytlo. Asi po roce zorganizovali na jízdárně dětské „závody“ - jízdu zručnosti, dnešní obdobu hobby závodů, které se v podobě jako dnes ještě nejezdily - bylo to v roce 1996. Alča měla tehdy nejrychlejší čas a poslední překážku před sebou, když si dobrák Ferda usmyslel, že skoků bylo dost a poslední už neskočil. Dcera moc obrečela, že nedojela a nevyhrála. S mamkou jsme se tehdy rozhodli, že je čas koupit vlastního koníka. Byl podzim, Alče mělo být na jaře 12 let, plán byl přes zimu se připravit, v dubnu se pokusit udělat ZZVJ a začít skákat parkury. Objeli jsme za několik týdnů půl republiky, než se našel ten pravý, do kterého se dcera zamilovala a "sedli si". Byl to 11letý hřebeček Parad z Ukrajiny, měl jen 153 cm, plemeno ukrajinský jezdecký kůň. Celou zimu se spolu poctivě připravovali na ZZVJ a podařilo se - udělali. Bylo tenkrát 20 účastníků ZZVJ, splnilo 11, nesplnilo 9. To byl velký poprask u rodičů neúspěšných jezdců, tyto zkoušky se totiž do té doby vůbec nedělaly, byl to první pokus.

  Alča s Paradem tedy vyrazili na první závody v obci Hořátev u Nymburka, v parkuru stupně Z skončili na 4. místě, byl to pěkný začátek. Parad byl malý super koník, ale jako hřebec měl své mouchy. Dokázali na jednu stranu vyhrát parkury ZL a L v Hnanicích u Turnova během jednoho dne, na druhou stranu když Parad neměl svůj den, prostě neskákal - třeba na oblastním mistrovství, kde skončili hned na 4. skoku. Nebylo na něj spolehnutí.

  Na podzim jsem Alču s Paradem dovezl na doporučení kamaráda na víkendový trénink až k Třebíči u pana Tretery, tam si zajela i svého prvního Huberta, byla nadšená a tak jsem ji tam potom odvezl na celý týden. Vláďa Tretera je super jezdec i člověk, dal dceři za tu chvilku strašně moc a ona se obrovsky odrazila. Doporučil nám také, abych do budoucna Alče sehnali jiného koně, že je Parad nespolehlivý, navíc že Alča má na vyšší skákání a na to že už Parad mít nebude.

  A byli jsme definitivně lapeni do koňského světa. Koupil jsem polorozpadlý kravín a udělal tam 11 boxů, vše tam vyboural, přepažil, zvýšil, udělal silné kovové nosníky, střechy a vybudoval menší osvětlenou krytou halu 12,5 m x 36 m, kde se dalo celou zimu trénovat.

  Když jsem Alču s Paradem přihlásil na víkendové soustředění s Jiřím Pecháčkem na Nové Americe u Zaloňova, byl z Alči nadšený a vybral si ji do republikového výběru mládeže (bylo vybráno pouze 20 jezdců 16-21 let z celé ČR). Tak jsem s nimi začal jezdit na soustředění po celé republice od Koles až po Svinčice u Mostu. Na těchto soustředěních jsem se pozorováním začal učit od významných trenérů i já. Moc mi dal Petr Švec, Alois Starosta, Jiří Pecháček...hodně jsem se od nich naučil. Brzy ale došlo na slova Vládi - Parad světu vysokého skákání nestačil.

  Na jaře 1998 jsem odjel do Chlaponic za přítelem Flůrem Galjamovem, od kterého jsem měl Parada, jestli by neměl pro Alču lepšího koně. On zde zrovna měl, zatím jen obsednutou, 6letou klisnu Vibraci, čerstvě dovezenou ze stejné stáje z Charkova jako pocházel Parad.  Alča Vibraci vyzkoušela a sedli si. Počkali jsme tedy, až Vibraci proběhne karanténa, veškerá očkování a vyšetření, které koně z východu musí mít (ze západu nemusí) ... a odvezli si ji domů.

 Vibrace nebyla vůbec jednoduchý kůň, každý mi říkal, co jsem to dceři koupil za blázna. Nasedlat ji a dostat se do sedla byl vždy velký oříšek. Nepostála, Alča ještě nemělaMČR Most 2004, bronzová Alča s Vibrac nohu ve třmenu, když Vibrace vyrazila a než dosedla do sedla, byli několik desítek metrů od místa nasedání. Vibrace byla ale naprosto fenomenální - jen co začala skákat, tak vždy za mašli. Za několik týdnů už spolu startovali v parkurech stupně S a začali i vyhrávat. Vyskákali si první účast na MČR v Frenštátě p/R, kde se vůbec neztratila a nakonec byla 14. V zimě opět trénovali ve výběru J. Pecháčka, to se již trénovalo jen na Nové Americe, tedy pro nás za humny. V následující sezoně už Alča s Vibrací skákala parkury ST a výborně. Na mezinárodním CSIO Poděbrady obsadila 14. místo, na MČR v Ostravě 10. místo, další rok v Karlových Varech na 7. místě a v roce 2004 již byla na MČR jezdců do 21 let na 3. místě v Mostě, toto umístění zopakovala rok na to 2005 v Ostravě. Od r. 2004 začala se skupinou juniorů jezdit skákat do 400km vzdáleného německého města Zeitz na regionální mistrovství Saska. Toto přátelství tam tehdy zařídil A. Pejos, jezdíme tam dodnes a velmi úspěšně, je to pro nás trochu srdeční záležitost. Alča je držitelkou bronzového a stříbrného výkonnostního odznaku ČJF, několikanásobným mistrem kraje, byla několikrát vyhodnocena jako nejlepší parkurový jezdec kraje, vyhrála za rok 2004 sportovce města Hořice a 2x se umístila v desítce nejlepších sportovců okresu Jičín.


  Alča má o 14 let mladšího brášku Václava, ten už díky ní mezi koňmi vyrůstal, od dětství se vozil a pozvolna začal trénovat. Když se Alča vdala a přestala naráz jezdit, v tu dobu 10tiletý Venda ji zastal a začal ihned na Vibraci závodit.  Zúčastnil se prvních hobby závodů v Hradci Králové, hned vyhrál Z i ZL, následovaly další závody v Brozanech. Už od 12ti let, kdy měl konečně věk na zkoušky k získání jezdecké licence, začal úspěšně skákat oficiální  parkury st. S. Rád soutěží také v mini-maxi, už v 10ti letech pro něj nebyl problém překonávat 170cm.

  Venda se s Vibrací zúčastnil několika MČR, vždy skončil v první 1/3 zúčastněných. Na svém prvním regionálním mistrovství Saska dospělých byl ve 12 letech na 4. místě. Vyhrál některé závody v Polsku - Velká Lipá, 2. místo Jelenia Góra, 2. místo Zgorzelec. Už ve 13ti letech obdržel od ČJF bronzový výkonnostní odznak.

  Allianz cup Poděbrady 2016, Venda s RusalkouVibrace (Vibinka) šla před 3 lety do důchodu a nyní čeká hříbátko po hřebci Sir Bento. Venda si tedy obsedl a připravil mladou klisnu Rusalka, kterou jsme koupili jako 7měsíční hříbě od paní Ciprové z Pilníkova, je po matce Chvilka a otci Rock’n Roll. Mnozí škarohlídi tipovali, že s koncem Vibrace nastane i konec skákání v našem klubu JK Šmaspol. To se nevyplnilo, Venda začal vyhrávat i na mladé Rusalce. Zastavila ho na rok až těžká nehoda na motorce a následně 9 operací pravé nohy. Tři týdny po poslední operaci a prakticky tedy bez tréninku se Venda stal mistrem oblasti juniorů a s Rusalkou dál úspěšně skáče S parkury. Do dnešního dne má na svém kontě vyhraných 57 závodů. Venda je trojnásobným mistrem kraje, vyhrál svou kategorii v anketě Sportovec roku 2001 Hořicka, byl 2x vyhodnocen jako nejlepší mladý parkurový jezdec našeho kraje.

  Do Kuksu jsme přijali pozvání od paní Černé poprvé ve Vendových 11ti letech, od té doby se několikrát účastnil jak letních Slavností koní, historie a řemesel Kuks, tak podzimních Svatohubertských slavností. Předváděl lehkou voltiž, skoky mini-maxi bez sedla do 130 cm a v sedle vždy 170cm, jeden rok dokonce 180 cm.

  V neděli 2. 7. 2017 při Slavnostech koní, historie a řemesel na Kuksu uvidíte Vendu opět na mini-maxi, tentokrát už jako čerstvě plnoletého a s Rusalkou pod sedlem.

_______________________________________________________________________________________________________________________________________________
Vaše cesta do Šmatolánových domovského klubu JK Šmaspol Hořice, stáje Myštěves
může vést například přes tyto webové stránky:

_______________________________________________________________________________________________________________________________________________
 
Copyright 2016. All rights reserved.
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky